COLOSS: Seminář v Olomouci 2026

COLOSS: Olomoucký včelařský seminář

Datum konání: 14. 11. 2026

Místo konání: učebna 2001 (2. patro, Aula), budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, 17. listopadu 1192/12, Olomouc

Program

9:00 - 10:00 Registrace

10:00 - 10:15 Zahájení

Zahajovací přednáška zahraničního hosta: 

Invaze parazitického roztoče Tropilaelaps po světě

• 10:15 - 11:45 Maggie Gill (Velká Británie): Roztoč Tropilaelaps: Biologie, hrozby a možnosti obrany proti novému invaznímu druhu
• 11:45 - 12:15 Diskuse se zahraničním hostem

Zahraniční přednášející jsme mohli pozvat díky finanční podpoře Pracovní společnosti nástavkových včelařů.

12:15 - 13:15 Oběd v místě konání- hradí si účastníci při registraci

Odpolední blok I

Varroóza a odolnost včelstev – od ošetřování k biologickým dopadům

• 13:15 – 13:30 Gabriela Hofericová: Vliv varroózy na kvalitu trubců
• 13:30 – 13:45 Lenka Jerele: Tepelné ošetření včelstev proti varroóze
• 13:45 – 14:00 Pavel Urva: Hygienický test včelstev v rukou biochemika
• 14:00 – 14:15 Ondřej Stehlík: Kombinace dat z úlových vah a informace o okolí včelnice pro předpověď snůšky

14:15 - 14:45 pauza na kávu

Odpolední blok II 
Varroóza a výstupy pro včelařskou praxi

• 14:45 – 15:15 Roman Hobza, Pavel Jedlička: Využití znalostí o genomu české kraňky pro šlechtění odolnějších včel
• 15:15 – 15:45 Jan Brus & Jiří Danihlík: Včelaříme podle dat nikoliv podle data, aneb odhad rozvoje včelstev pro předpověď rozvoje varroózy
• 15:45 – 16:00 Tomáš Erban: Došla nám chemie?
• 16:00 – 16:45 Jiří Danihlík: Trendy ve vývoji ošetřování včelstev dle COLOSS dat a co ta šťavelka?
16:45 - 17:00 Závěrečná diskuse a zakončení semináře

Účastnický poplatek: dobrovolný příspěvek

Příspěvek můžete uhradit přímo v místě konání semináře.

Seminář českého COLOSSu nemá stálé financování. Výzkum, který přednášející prezentují, je hrazen z jejich grantových či jiných zdrojů (uvedených v jednotlivých příspěvcích), samotnou organizaci semináře však tyto zdroje pokrýt nemohou a ne každý rok se nám podaří zajistit peníze jinak.

Vybrané prostředky proto použijeme na náklady spojené s organizací semináře, provoz webu (Webnode), nástroje pro vizualizaci dat (Flourish) a další aktivity důležité pro fungování českého COLOSSu.

Děkujeme za Vaši podporu!

Přihlášení:

Kapacita akce je omezena na 150 účastníků. Registrace je možná do naplnění kapacity, nejpozději však do 5. 11. 2026

Obědy: 

Účastníci mají možnost objednat si oběd dle nabízeného menu. Obědy se platí při registraci na začátku semináře v HOTOVOSTI. Hotovost mějte připravenou v patřičné částce. Oběd si vyberte v registračním formuláři. Pokud budete muset zrušit svou účast, dejte nám vědět, abychom podle toho upravili počet obědů a případně uvolnili místo dalšímu zájemci.

Abstrakty přednášek

Maggie Gill, Ph.D.

Roztoč Tropilaelaps: Biologie, hrozby a možnosti obrany proti novému invaznímu druhu

Maggie Gill je mezinárodně uznávaná vědkyně a entomoložka, která se již více než dvacet let věnuje praktickému včelařství a výzkumu opylovačů. Je zakladatelkou neziskové organizace PHIRA-Science (Pollinator Health International Research Association), jejímž cílem je propojovat akademický výzkum s reálnými potřebami včelařů a správců krajiny.

Maggie je považována za světovou kapacitu ve výzkumu roztoče Tropilaelaps, který představuje jednu z největších globálních hrozeb pro včely medonosné. Její práce se zaměřuje na detekci, šíření a kontrolu parazitů, výživu opylovačů a odolnost ekosystémů. Kromě vedení PHIRA-Science působí jako seniorní vědecká pracovnice na britském ministerstvu životního prostředí, potravin a záležitostí venkova (Defra), kde se specializuje na agroenvironmentální schémata a management krajiny.

Jejím hlavním krédem je "science for practice" – věda pro praxi. Klade velký důraz na srozumitelnou komunikaci vědeckých poznatků tak, aby byly přímo aplikovatelné v terénu, což z ní činí respektovanou postavu jak v akademické sféře, tak mezi praktickými včelaři po celém světě.

Gabriela Hofericová: Vliv varroózy na kvalitu trubců

Trubci jsou klíčoví pro reprodukci včelstva, ale jejich zdraví vážně ohrožuje parazit Varroa destructor. Jeho přítomnost zmenšuje reprodukční orgány trubců a omezuje produkci životaschopných spermií. Tato studie pomocí analytických metod (HPLC a LC-MS) zkoumala metabolické změny v reprodukčním traktu trubců z napadených včelstev.

Výsledky prokázaly výrazný metabolický posun: došlo k úbytku klíčových zdrojů energie (zejména trehalózy) a k významným změnám v koncentraci a profilu aminokyselin. Obdobné biochemické rozdíly byly zjištěny i v závislosti na věku při srovnání čerstvě vylíhlých a starších, zralých trubců. Závěry potvrzují, že jak parazitace kleštíkem, tak proces stárnutí výrazně narušují biochemické prostředí reprodukčních orgánů, což může zhoršit kvalitu spermií a ohrozit celkovou plodnost včelstva. Podpořeno projektem Ministerstva zemědělství ČR QL24010241.

Lenka Jerele: Tepelné ošetření včelstev proti varroóze 

Hypertermie (zahřívání) včelího plodu představuje udržitelnou alternativu k chemickým akaricidům v boji proti roztoči Varroa destructor, který je vůči teplu citlivější než vyvíjející se včela. Tato studie zkoumala vliv krátkodobého tepelného ošetření (42 °C po dobu 2 hodin) u pozdních stádií kukel na jejich imunitu, a to jak bezprostředně, tak i dlouhodobě u dospělých 11denních dělnic. Překvapivé  výsledky o vlivu tepelného stresu na imunitu včel uvidíme v přednášce. Podpořeno projektem Ministerstva zemědělství ČR QL26020146.

Pavel Urva: Hygienický test včelstev v rukou biochemika

Obranný systém včel je složen z mnoha bariér, mezi nimiž hraje významnou roli sociální imunita. Umožňuje včelstvu reagovat na patogeny a škůdce již v kritických fázích rozvoje onemocnění a zabránit tak podmínkám, které mohou být pro celou kolonii fatální. Mezi nejčastěji sledované projevy sociální imunity patří hygienické chování, které společně s varroarezistencí představuje významné kritérium při šlechtění odolnějších včelstev. Tyto vlastnosti jsou však komplexní a jejich projev závisí na souhře mnoha dělnic, genů i vnějších faktorů. Základním předpokladem obranného chování je schopnost včel rozpoznat chemické změny spojené s nemocným, poškozeným či napadeným plodem. Přednáška se proto zaměří na úlohu chemosenzorického systému v mechanismech sociální imunity a představí výsledky analýz hygienických a varroarezistentních včel, které mohou přispět k pochopení molekulárního pozadí přirozené odolnosti včelstev. Podpořeno projekty Ministerstva zemědělství ČR QL26020146.

Ondřej Stehlík: Kombinace dat z úlových vah a informace o okolí včelnice pro předpověď snůšky 

Moderní technologie, jako jsou úlové váhy a senzory, nám umožňují detailně sledovat chování a kondici včelstev. Tato práce představuje inovativní přístup, který tyto záznamy z úlů propojuje s meteorologickými modely a satelitními snímky, aby odhalil klíčové faktory řídící denní snůšku. Výzkum probíhal v sezóně 2024 na dvou typologicky odlišných stanovištích v Olomouckém a Zlínském kraji, přičemž pomocí pokročilého prediktivního modelování analyzoval vliv okolního prostředí a krajiny až do vzdálenosti dvou kilometrů od včelnic.
Výsledky analýzy jasně ukázaly, jaké proměnné jsou pro úspěšnou snůšku nejdůležitější. A na tyto faktory se podíváme detailněji v přednášce.

Roman Hobza, Pavel Jedlička: Využití znalostí o genomu české kraňky pro šlechtění odolnějších včel

Česká kraňka (Apis mellifera carnica) je nejrozšířenějším plemenem včely medonosné v ČR. Chovatelé dnes čelí rostoucí odolnosti parazita Varroa destructor vůči akaricidům a dalším výzvám, jejichž řešení vyžaduje porozumění genetickému základu klíčových plemenných vlastností.
Sekvenováním genomů tří chovných linií technologií NGS a jejich porovnáním s pangenomovým grafem AmelHAP (poddruhy carnica, caucasica, ligustica, mellifera) jsme identifikovali přes 800 000 variant (SNP) na včelu a určili jejich funkční dopad.
Výsledky potvrzují jasnou příslušnost všech tří linií k poddruhu carnica. Ve funkčně vybraných genech (imunita, grooming, odolnost k pesticidům) jsme nalezli 41 missense variant měnících aminokyselinu v proteinu — zejména v genu DopR2 spojeném s odolností vůči varroáze a ve vitellogeninu Vg.
Přednáška ukáže, jak lze genomická data využít při výběru chovných matek a jaké jsou plány pro navazující populační studii moravských a slovenských linií kraňky. Podpořeno projektem Ministerstva zemědělství ČR QL26020146 a MŠMT BeeBrilliant LUAUS24085.

Jan Brus & Jiří Danihlík: Včelaříme podle dat nikoliv podle data, aneb odhad rozvoje včelstev pro předpověď rozvoje varroózy

Tato přednáška představí výsledky unikátní analýzy, která propojuje desetiletou řadu dat z národního monitoringu úspěšnosti zimování včelstev COLOSS (2014–2024) s detailními meteorologickými modely na území České republiky. Záměrem tohoto výzkumu bylo kvantifikovat, jak konkrétní klimatické anomálie ovlivňují zimní úhyny a celkový vývoj včelstev. Podpořeno projekty Ministerstva zemědělství ČR QL24010241 a QL26020146.

Tomáš Erban: Došla nám chemie?

Chemická léčiva proti roztoči Varroa destructor fungovala spolehlivě po celá desetiletí, avšak šíření rezistence dnes zásadně mění pravidla hry. Vědci se proto pokoušejí zachránit slábnoucí účinnost těchto látek pomocí takzvaných synergentů. Tyto pomocné sloučeniny mají za úkol znovu zvýšit citlivost parazitů vůči chemii, na kterou si již vytvořili odolnost či rezistenci. Zůstává však otázkou, zda je prodlužování životnosti chemických přípravků tou správnou cestou k úplné eliminaci varroózy. Podpořeno projektem Ministerstva zemědělství ČR QL26020146.

Jiří Danihlík: Trendy ve vývoji ošetřování včelstev dle COLOSS dat a co ta šťavelka?

 Přednáška propojuje rozsáhlá data z mezinárodního monitoringu COLOSS o strategiích tlumení varroózy s detailními poznatky o praktickém využití kyseliny šťavelové. Analýza postupů ve střední Evropě (Česko, Slovensko, Polsko, Rakousko) ukazuje, že neexistuje jedna univerzální metoda a nejúčinnější strategie se výrazně liší podle zemí i velikosti včelařského provozu. Zatímco v Česku, Polsku a na Slovensku se včelaři spoléhají převážně na podzimní aplikaci syntetických akaricidů, v Rakousku dominuje celoroční využívání organických kyselin a biotechnických metod. Stabilně nejnižší úhyny vykazují velké včelařské provozy, které aplikují promyšlený integrovaný přístup (IPM) spočívající v kombinaci více metod napříč sezónou namísto spoléhání se na jednorázový zásah.

Druhá část prezentace se úzce zaměřuje na samotnou kyselinu šťavelovou, od tradičního pokapu a sublimace až po moderní aplikaci pomocí prodlouženého uvolňování z nosičů s glycerinem (OA-G). Podpořeno projekty Ministerstva zemědělství ČR QL24010241 a QL26020146.

Jak se dostat na místo konání a kde zaparkovat?

Vlakem či autobusem na hlavní nádraží a pak tramvají na zastávku Envelopa, případně autobusem č. 13 na zastávku Envelopa nebo 17. listopadu.

Pokud pojedete autem, zaparkujte na ulici 17. listopadu a pak pokračujte k velké prosklené budově PřF UP. S parkovacími místy by neměl být o víkendu problém.

Přijeďte s i s rodinou!

Pevnost poznání se nachází nedaleko PřF a je vzdělávacím centrem pro veřejnost. Nachází se tam expozice, kde si přijdou na své rodiče, děti i prarodiče. Více informací na stránkách zařízení.

Turistické informace o Olomouci a jeho okolí jsou zde.

Ubytování

Ubytování pro vzdálenější účastníky nezajišťujeme. Pokud si chcete zajistit ubytování, zkuste využít ubytovacích kapacit UP, vysokoškolské koleje se nacházejí nedaleko PřF, více zde.

Partneři